Nedávno jsem se vrátil z Ukrajiny. Byl jsem tam s rodinou na takový týdenní odpočinek. Po příjezdu jsme hned vyrazili do Karpat. Už dávno jsem chtěl objevovat krásy mé rodné země. Cesta mi nejdřív připadala typická, ale když se začali lemovat krásné hory, bylo to úplně jiné. Mně se moc líbí, když jsou hory trochu zakryté mlhou. Dodává jim takové skryté kouzlo.
Po čtyřech hodinách cesty jsme dorazili k bráně národního parku. Byli jsme docela překvapení, kolik aut před námi stálo. Zaparkovali jsme tam a vyrazili vzůru na nejvyšší horu Ukrajiny, Hoverlu. Cesta byla propletená samými kořeny, ale bylo to moc hezké. Všechno začínalo lesem a do lehkého kopce, pak však přišel strmější, kterým tekla trochu voda a nedala se obejít. Takže jsme si užili trochu bahenní koupele, alespoň já, protože jsem spadl (jak jinak).













